Lásko! Lásko! ó ty sladký klame,
O, ty číše slasti nejvyšší!
Když se duše s duší pomíší,
V cytu jednom zem i nebe máme;
O týž vnad tvých rychle užiť známe
Skryti světu v houští nejtišší,
Dřív než vicher zhoubný přispíší,
Který jak mně loď i veslo zláme.
Kde jsy, kde jsy sestro bohů věčných,
Hosti srdcy mému nevěrný,
Dítě kvítků obraz bolů vděčných!
Já jsem darmo v port tvůj klidný spěchal,
Anť mi zkvetlou orkán severný
Růži vyrval, trny ostré nechal.