Hnedky odtud výhled se mi tvořil
Oslavenců místo na páté,
Kde sem našla onny zajaté,
Jež až k smerti Alexander mořil;
Ne ten, před nímž celý svět se kořil,
Než to Římanisko drasnaté,
Jenž byl vůdcem vojny začaté,
Když si berlou císař Mauric dvořil;
Hladihlavá ruka matky sladce
Kochá se tu v nich, že raději
Mřeli, nežby někdo z nich byl zrádce;
Všecko nad tím radost cítí živou,
A kůr zpěváků sám hlasněji
Chválí jejich věrnost mlučelivou.