S těchou když se oči mé tu pásli
Na tom, čím se každý oslavil,
Vítězoslav ten mne pozdravil,
Před nimž Uhři tak se často třásli;
Slováciby snad už byli zhasli,
Než on zmnožil je a zotavil,
Když roj oněch k Tatrám přepravil
Čechů, jenž se nikdy neužasli:
A tím kmen váš ke zrůstu a květu
Zkřísil ratolestmi čerstvými,
Totiž Jiskra, válčiv za Alžbětu;
Že pak vhostil i v ten pěkný koutek,
Kdes ty zrozen, on se se svými,
Snad si i ty štěpu toho proutek? –