Blízko trůnu svatá Slávě stojí
Lípa zelená a vysoká,
I tak pěkná i tak široká,
Jak ta, co nás svazkem lásky pojí;
Čistý med z ní, jehož sladkost kojí
Hlad i žížeň, hojně vymoká,
Po nebi jej řeka roztoká
Celém nese plynulostí svojí;
Vůkol ní pak všudy po stebelných
Kvítečkách a listech včeličky
Obletují v rojích nesčíselných;
Jsou to prej zde tímto pod obrazem
Slavů těch a Slavek dušičky
Budoucích, co přijít mají na zem.