Skip to content
1793–1852

388. Šťastnou tedy cestu, básně, jdouce

Jan Kollár

Šťastnou tedy cestu, básně, jdouce Neste pozdravení Slovanům Všechněm vůkol, zvláště Tatranům, A pak Čechům, jejich dcerky jsouce;

Přijdeteli k hoře nebo k louce, K hloží nebo k vonným břečtanům, Do vsi aneb k soudným měšťanům, Stojte, o svém pánu toto rkouce:

Jestli co se podařilo jemu, Hanba vždycky hnětla útrobu, Jak to skrovné k cíli takovému; Jestli padnul, vyzná bez úžasu,

Padnul, a však rovně Jákobu, S anjelem se pustiv do zápasu.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.