Skip to content
1793–1852

372. Včera když den na obloze mládnul,

Jan Kollár

Včera když den na obloze mládnul, A mne Dunaj těšil šedivý, Slyšte, povím příběh pravdivý, List mi na břeh z nebe dolů padnul;

Ještě vůní rajských krajů sladnul, Pečet byla obraz ohnivý, Písmo zlaté, papír sněživý, Obsahem pak tímto v sobě vládnul:

„Pozdravení moje všechněm Slavům! Zde vám odesílám tajemnost, Ku národní velkosti a právům: Zahyň pýcha, sobství, nedověra,

Spoj vás všecky láska, vzájemnost; S tím se dobře mějte! Slávy dcera.“

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.