Černá noc se nad mnou rozkřídlila,
Losů hněvy ještě nekrotnou,
Šíříc bouři strachem těhotnou
By mi všecky nebes hvězdy skryla:
Kde jest ruka, jenžby sprovodila
Mne skerz cestu tuto mrákotnou,
Jenžby v mého věku lichotnou
Číši ještě nektar jednou lila?
O Ty, kterou v tiché tužbě vzívám,
(Zemské jméno Ti už nesluší)
Dejž moc, kdy boj v pokušení mívám;
Snížíšli Ty na mne zření krotká,
Co mne potom více zasmuší,
Aneb zlého v šírém světě potká?