Labe, Visla, Volga ani Neva,
Ni vlun tolik má břeh Dunaje,
Všechněch sedem kopců Tokaje
Hroznů více nepřináší réva;
V Krakonošech zelin ani dřeva,
V Tatrách zlata více nezraje,
Co mé oko, ztrátu pykaje,
Každičký selz večer zavylévá;
Není stezky, sluje, háje, skály,
Není trávy v celém okolí,
Jenžby rosy mé už nepoznaly;
Každý jarek, ptáče, větev stinná
Naučené mým už hlaholí
Nářkem slova: láska, osud, Mína.