Skip to content
1793–1852

327. Vítej přišlá z dálky laštovičko

Jan Kollár

Vítej přišlá z dálky laštovičko V krajích těchto slunkem zjařených, Osaď zděné z hmotů míšených Nad mým oknem své zas obydlíčko;

Ale pervé zleť sem na maličko, Rci mi běh svých letů zkušených, Zdaž i mně z těch břehů vzdálených Pověst neseš aneb znameníčko?

„I mne křídla tamo nesly chtivá, Abych div ten sama viděla, Jehož krásu celé ptactvo zpívá; Než ach blízkost smysly jala teskem,

Poselství mi přáti nechtěla Čáka skutku převýšená bleskem.“

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
327. Vítej přišlá z dálky laštovičko · Jan Kollár · Poetry Cove