Neste Jí tam tyto city vřelé
Tichomluvné noční soumraky,
Rcite šeptem lkavým, kteraký
Vedou boj v nich péče, tužby, žele;
Nes Jí měsíc, neste hvězdy skvělé
Plamen zde jak v blízku jednaký,
Rcite mlučelivé oblaky,
Že jsem a vždy budu Jejím cele:
Rcite řeky, echo, skály nahé,
Jak nic nezná mluvit jiného
Jazyk můj, než jméno její drahé;
I vy větry letu vonného,
Vdechnitež Jí, jako ve dne, v noci,
Jen Ji myslí vše mé duše moci.