Nezná sardce, kdy a kde a jací
Živlové chtí jeho úpadu,
V tisíce se, ve svém úřadu
Milek svodný, oblud přeobrací;
Perška ztichla; libě žvaví ptáci
K procházce nás vyzvou do sadu,
Ana se mi z ruky k pozadu
Vykradne a stromem zatermácí:
Huj! tu příval, střely, hromy na mne
Hasím vůkol plamen hořící,
Jenž se řine z každé krůpě klamné;
Ona v útěk, v houšti, kde se skryla,
Trestati chci krásnou hříšnici,
A však sladce křivdu odplatila.