Nehýřil sem, nelakotil, nepil,
Hry mi záhy přišly v nemilost,
Netěšila mne ta zdvořilost,
Kterou jen zvyk do života štěpil;
Peněz blesk mne nikdy neoslepil,
Chladným nechala mne zmužilost,
Ale v bělohlavskou spanilost
Veždy oči s podivem sem vlepil:
Ještě ani neznal sem, co láska,
Už se sardce v touhách rozlilo
Jestli sličná potkala mne Kráska;
Božství k jiným ve kři, hromu hlase,
Knihách, snách neb metlách mluvilo
Krevavých, a ke mně v ženské krase.