Podiv, podiv se tam nad úkazem
Novým, Milče ke mně volalo,
Hledím, a ai sardce hýbalo
Hrůzou se a kosti třásly mrazem;
Dvoje mužů, Slav a Turek, na zem
Z převysoké věže padalo,
Náručí tam toho, mykalo
Tímto tuto, hněvně celým srazem:
Kdo to a zač sebe obětuje?
Ptám se já mé cesty zprávčího,
A on takto věc mi vysvětluje:
Dugovič jest rek ten s myslí čackou,
Turka mece, sadit chtícího
Koňský ocas na věž Bělehradskou.