Taký čas mi, jak dnes, ještě zcházel
Zříti v najvětší Jí osloně,
Stála, máj se k zemi nakloně
Vůkol Ní všech květů krásy sázel;
Všetečný pak zefyr na Ni házel
sněhem vonných kločků z jabloně,
Ona kytaru má na loně,
Jejíž hru hlas leckdy souprovázel:
Zpívalať si libě, jako morské
Sireny, ty v Čechách ondyno
Nalezené zpěvy Kralodvorské;
Překvapím Ji, po milostném fuku
Předce přáno mi, o novino!
Políbiti kytaru i ruku.