Co to za div nad Dunajem vstává,
Jest to asnad Křiván rohatý,
Čili Lomnice štít lednatý,
Čili Matry hromojizvá hlava?
Či hluk ptactva po obloze plává,
Či snad Babel zkříšen proklatý?
Ne, to Děvín čumí skalnatý,
Nešťastného sídlo Rostislava!
Zticha, řeko, nes mou lodi sličnou,
Přej se podívati poutníku
Dobře na tu pevnost nebetyčnou:
Ženám ke cti, mužům k hanebnosti
Stojíš zde, ty velký pomníku
Slavské síly, než i nesvornosti.