Nasitivše oči, kam teď? radu
Máme s Milkem pelnou rozpaků,
A v tom, jako vodič, z oblaků
Přikvitne k nám Radhost od západu;
Bůh ten vedol najperv přes zahradu
Konileskou nohy diváků,
Potom do okolí Hanáků,
Naposledy k rumům Velehradu:
Zatím Milek větrošatý řekne:
Poďme ještě slyšet šalmaji
Valachů a zpěvy jejich pěkné;
Uzřevše pak Tatru vínorodou,
Pokračovali sme k Dunaji
Dále cestou naší zemovodou.