Stíny Lauritasů! Svatopluků!
Jak vás možno z hrobu vyvesti?
By ste uviděli neřesti
Národu a hanbu svojích vnuků;
Netoužících ani střely luků
Ke svobodě vzíti do pěsti,
Ani okovů svých bolesti
Krotiti hrou vlastní řeči zvuků:
Plémě Penna ledva pomstu tutlá
Škřipně onen řetěz terhaje,
Nimž je víže ruka matky útlá;
Nám krev milou cizí žízeň chlastá,
A syn, slávy otců neznaje,
Ještě svojím otroctvím se chvastá!