Nechápám jak, ale sardcem smělým
Vyznám to, co cítím skrytého,
Totiž, že mne láska celého
Vítězstvím svým proměnila skvělým;
Ze chladného učinila vřelým,
Povolným a krotkým z přísného,
Nepřestrašenlivým z plachého,
Ze smutného jasným, převeselým:
Ona všecku svlékla ze mne školu,
Aneb raději jen smířila
Se životem rozkošně ji spolu,
Tak že nevím sám teď, jak sem schodil,
Či se země tato znebila,
Či sem já se celý znovu zrodil.