Únor jihne, Staré Šallerovce
Ve snách nočních spaly na břehu,
Taja hučí, zespod od sněhu
Rozbouřená, zhůry od ledovce;
Voda rostouc domy, skály, ovce
Nese dolů v prudkém náběhu,
A už slyšno v matném rozlehu
Navet lidská lkání, jeky, slovce:
Pomoc! pomoc! do oblaků znělo,
Když pak retování z blízkosti
Nešlo, tedy z Ruska přiletělo;
Kozáci tři člun tu uchopili,
A ti, bez prosby i vděčnosti,
Stopadesát lidí ochránili.