Oči, oči modré, milostivé,
O, vy perly v květu rozvitém,
V nichž se zem a nebe s blankytem
Jako v řece svítí zrcadlivé:
Vyznám, že jen u vás, školy živé,
Ctnost jsem spatřil v blesku věčitém;
Nač jste ale přitom podkrytem
Vlily do mne jedy tyto lstivé?
Nač mi zhoubce první vaše zření
Do bran srdce mého vhnízdilo,
Jenž můj život střelou smrtnou plení:
A však hodno výhost dáti zemi,
Komu při pohřebu svítilo
Takovými nebe pochodněmi.