Dobrý Milek po Praze mne vodil
Denně od rána až k večeru,
Kde dům slavný, řídkost, nádheru
Znal, tam letmo na střechu se hodil;
Způsobem tím najperv doprovodil
On mne k Slovanskému klášteru,
Kdež tu bohopustu veškeru
S podivem i s omerzou sem schodil:
Divil sem se nákladku a dílu
Této slavské řeči svatyně,
Jevící chuť Karlovu i sílu;
Merzelo mne, že i tuto panství
Ustoupiti Sláva cizině
Musela a jíti na vyhnanství.