Skip to content
1793–1852

23. Nejen ona růžokvětná líčka,

Jan Kollár

Nejen ona růžokvětná líčka, Rtové k políbení spiknutí, I vaz pyšný, hrdlo labutí, Šťastná zlatých vlasů po něm hříčka;

Čelo slunné, klidný oblouk víčka, Očí přísných vábné kynutí, Lkavý ousměch, tejná vzdechnutí, I slov němá sladkých polovička:

Vše mé k bojům srdce bádá chybným, Tisýc, zloboh Milek, spojuje Osydel léčených klamem slibným; Ona sama učí ujít želu,

Kolikráte tělo bojuje Proti duchu, a duch proti tělu.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.