Skip to content
1793–1852

225. Cestu konám, měst a silnic hluky

Jan Kollár

Cestu konám, měst a silnic hluky Lásku dusím, Muzu zaháním, Smíchem ve dne, v noci hněváním (Žluči skoupá!) krotím sardce muky;

Sám být nesmím, city onna, zvuky Tato vnuká, co se odstraním, Lesy panny mněje, makáním Mínu hledám, a jsou jedle, buky:

Tak je všecko u mne v odporu, Skrývám se sám, i sám hledám sebe Led jsou líce, oheň žíly střebe; V duši hřímá, čelo klidem jasním,

Jiní naschvál, já jen navzdoru, Jiní v chyžkách a já cestou básním.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.