Nezdálo se mi to ještě dosti,
Nýberž velice mne bolelo,
Že to tělo slavské leželo
V cizí zemi tu a vyhnalosti;
Jako Mojžíš Jozefovy kosti
Z Egypta, kam nebe velelo,
Tak mé sardce tyto zachtělo
Přenesti v kraj slavské národnosti:
„Mýlíš se“ dí v tom a ke mně běží
Milek s hřičkou lehkých poletů,
„Slavskáť jest to zem, kde muž ten leží;
Slavové zde v času oddáleném
Domovali pode Venetů
Belgických a Armorických jménem.“