Druhého dne časem ranní doby
Cestu k Raniberku konáno,
Tak verch kostí slávských nazváno,
Zavražděných rukou Saské zloby;
Nestačilo totiž, když jen hroby
Pro předky tu naše kopáno,
Celé hory potom děláno
Z nich, a tyto jmíno za ozdoby;
Když už syt byl oheň, zem, hlad ptáků,
Moře slavskou kreví opilé,
Hromaděno kosti do oblaků;
A, by zlost svou očím světa skryli,
Za vůdce si Slavy zněmčilé
K vykořenění všech vyvolili.