„Pane! slova tvá jsou opravdivá,
Než proč sami na ně nedbáte?
Hle, nám cestu pravou hlásáte,
Anť jest ovec vaších cesta křivá;
Poroučíte sardce milostivá,
A náš národ z kůže zdíráte,
Loupeže a vraždy pácháte,
Díla o nás spisujete lživá:
Posíláte vojska, drábů, dvorských,
Kteří tak nás lítě lotrují,
Že nám lépe do vlun jíti morských;
Od Traveny až kde Peny lože,
Knížata nás vlasti zbavují,
A cti lid váš – polituj se Bože!“