Divnými můj nápady mi stále
Milek cesty nechut osolil,
Zvlášť pak nyní slova hlaholil,
O nichž já sám přemýšlel sem dále;
Jábych, řekol, všechněm Slavům krále
Z tohoto tu kmene vyvolil,
A však jen tak, aby odvolil
Němčiny se dřív on dokonale:
Toby byla i krev pravoslavská,
I rod panovnický v Europě
Najstarší, co větev Přibyslavská;
Ach co jednou vzal čas všebořitel,
Nevzkřísí, dím já řeč uchopě,
To nám žádný Slavů jednotitel!