Navštívení krátké dovolte mi
I vy Přibyslava synové,
Ač pak pro vás onni zvukové,
Nimiž mluvím, dávno jsou už němí;
Ale města tato s jejich vsemi,
Pyšní Meklenburku domové,
Jsou, jak Vendů starých zbytkové,
Posud ještě na Slávie zemi:
Přijmitež mne tedy, ei, však vy ste
Najstarší a samá knížata
Pošlá ještě z kreve slavské, čisté;
A zas mohou, jako Němci z Vilců
Tak, by rovná byla odplata,
Slavové se státi z poněmčilců.