Přímo odtud hnáno ku Arkoně
Na plac jedné krásné rovinky,
Kde se právě letní ožinky
Provodily v hlučném lidu shoně;
Byli rádi, když sem sedna z koně
K nim šel, onny dobré lidinky,
Míchal sem se v jejich hostinky,
Hry a zvyky do trávy se skloně;
V konci svátku panny písně pěly,
Král a šlechta vedli honitbu,
Ženci bohům obět přinášely;
A žrec velkým kleče za koláčem,
Říkal pronikavou modlitbu,
S vděčným sardcem než i s horkým pláčem.