Někdy se i v pěkných nepravdivá
Příslovích lež krýti nestydí,
Tak že ten se velmi ošidí,
Kdo je v žití za pravidlo mívá;
Nenalezá se však více křivá
Řeč snad v žádném běžném u lidí
Jak v tom přísloví: „Co nevidí
Oko, ani sardce neželívá!“
Kdo to smyslel, motovidlem střelil,
Ano podle mého příkladu
Opak snáze ku pravděby čelil;
Nebo já, čím nevidím ji déle,
Svaluji tím větší hromadu
Na své sardce bolesti a žele.