Krajem břehů u Pomoří chodě
V rumích Slávie a rozmetu,
Nad Vinetou hledám Vinetu
V různobarvé moře toho vodě;
Město! jehož někdy čest a lodě
Kryly celou zemskou planetu,
Vyviň třizubému klepetu
Neptuna se ještě ke svobodě!
Století si vzdorovalo Dánům,
A jen bohové tě stačili
Přemoci, ty mořské Herkulánum!
Nešťastné si dvakrát město Slávy,
Předně, že tě vluny zničily,
Pak že i vtip chce to křivohlavý.