Pahorek jest, na němž rozvaliny
Hradu tráví času kolečko,
Pod pahorkem hezké městečko,
V městečku dům stojí lípostinný;
Na ten domek z nebes klenutiny
Najkrásněji svítí slunečko,
Neb tam bydlí onno sardečko,
Jež Bůh Slávě určil dobročinný:
V hradě tom se strašné, v dlouhém čase,
Stonání a pláče slýchaly,
Nyní ale vše jest ticho zase;
Neb už zhojil křivd a ran těch hory
Milek Slávě, jež jí zdělaly
Medvěd, Lev a jiné dravé tvory.