Pokud on se na té cestě bavil,
Mnou tam ku Raxe jest vyjeto,
Kde ten, jehož jméno prokleto,
Gero, k Slavům úkladně se vplavil;
A pak sedemdesát obezhlavil
Nevinců zde, tak že pole to
Dlouho leby bylo oseto,
Jejichž červec řeku zakrevavil;
Nyní Sláva na tom osadila
Zahradu si místě velikém,
A z hlav stromy, květy učinila;
V středku zří se hlava Stoigněvova,
Pak ta, jemuž oči s jazykem
Živé dřela vzteklost Geronova.