Co sem věštil, téměř skutek bylo,
Milek mne víc neměl za snáře,
Ve Vurcíně městě, rychtáře
Oko zlostně na nás zaškoulilo;
I hned, kde most Muldy, obstoupilo
Množství Švábů nás co špeháře,
Jedno hejno „v pouta, v žaláře
Vendy ty!“ a druhé „zabí!“ vylo:
Lkáme! v tom ai bohyně se z vody
S korouhví a slavským zjevila
Vojskem chránit nás tu od nehody;
Bylať to ta, co se v tuto řeku
Před osmi sty lety hodila,
Nechtíc Němců dívati se vzteku.