Skip to content
1793–1852

131. Vrchy planí, moře pije do dna

Jan Kollár

Vrchy planí, moře pije do dna Čas a všecko změní posléze, Slunce hasí, hvězdy za meze Světa kryje kde směs neurodná;

Po sta bludech přece vnesla svodná Lodí do Itaky vítěze, Sproštěn Prometheus řetěze, V nějž ho krádež ukovala škodná:

Snad čas i mé strasti léky chystá, Snad se i mně ještě zlatolistá Palma časem někdy zotaví; Aspoň jazyk lkáti unaví,

Srdce nikdý, nebo láska čistá Nezná času ani nezná místa.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
131. Vrchy planí, moře pije do dna · Jan Kollár · Poetry Cove