Labe, Visla, Volha ani Neva,
Ni vln tolik má břeh Dunaje;
Všechněch sedem kopců Tokaje
Hroznů více nepřináší réva;
V Krkonošech zelin ani dřeva,
V Tatrách zlata více nezraje,
Co mé oko, ztrátu pykaje,
Každý večer slzí navylévá:
Není stezky, sluje, háje, skály,
Není trávy v celém okolí,
Jenžby rosy mé již nepoznaly;
Každý jarek, ptáče, větev stinná
Naučené mým již hlaholí
Nářkem slova: láska, osud, Mína.