Příroda se ze všech živlů všudy
Kvítek jala stvořiť nesvadlý,
V němž se v sličné změně zrcadlí
Nebe, země, hvězd a slunce proudy;
Než um Palas, Lada sladké pudy
Místo vůně po něm rozkládly;
Kupíd s Milkem lístky pokradli,
Točíce z nich tři dni každé oudy.
A vše tyto bohů větších dary
Okouzlily Vděky nevinně
Stříbrem hlasu, hnutí lehkých čáry.
Kdo ji uzří, stane, sám se ptaje:
Jakž pak předce tato bohyně
Z řeckých hájů přišla v naše kraje?