Měj se dobře, Míno! ach už kyne
Zítřek spěšně přišlý k rozchodu,
Tam už odsud musím k národu,
Kde se Neptun Bachu k nohoum vine;
Zde máš sardce, které v lásce plyne,
V lásce vroucí, prázné podvodu,
Mějž je, věno útlé, k důvodu
Že má věrnost nikdy nezahyne:
Mysli na mne, aspoň když se růží
Zápach v této stinné besídce
Při měsíčku s city tvými sdruží;
Sardce pak to, buď se věčně skryje,
Buď se zastkví krásná dennice,
Slavům jen a Tobě nechať bije.