Skip to content
1793–1852

112. O, vy drahé zbytky mého pádu,

Jan Kollár

O, vy drahé zbytky mého pádu, Kadeř zlatem ryzím protkaná, Hodna aby byla zpívána Popem neb tím, co pěl Iliádu.

Slib mi za ni hvězdy rouna řádu, Dávej palác, berly Sultána, Nedal bych tě, stokrát zlíbaná Památko, ne za půl světa vládu:

Dokud tluče, drž jen srdce klíčem, Částkou krásy cvič je krásami Zhrdati a slibolomným chtíčem; A když jednou prach můj větry schvějí,

Ty tam zmizni mezi hvězdami, Kde se vlasy Berenice skvějí.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.