Na rtech těchto, sardce Tvého prahu,
V oči tyto, květy duše Tvé,
Skládám sliby věčné lásky své,
Milenko má, mějž je za přísahu!
„Svět je času poddán, všeho vrahu,
Nás čas tam, kde času není, zve,
I já sem tvá, věř mi, tam i zde,
Slyš to nebe a hvězd krásný tahu!“
„„K vám se tomto na oblaku vznáším,
Osud jsem a sám vás lituji,
Pokoj slibům, než boj svazkům vašim!
Na různo teď obou porozplaším,
Až vás, kdy a kde to zmlučuji,
Jednou asnad sloučím k spolkům blažším.““