Jestli jen to básnířstvím se volá,
Co lež, výmyslek a třeštivost,
Tak mně nepatří ta poctivost,
Nebo cizá jest mi tato škola;
Co já básním, to jest pravda holá,
Kterou vede jasná střízlivost,
Ne cit prázný, aneb horlivost,
Kterou zažhnou obraznosti kola:
Básně mé jsou téměř ukazadla
Jen, a suché těch krás rejstříky,
Jejichž v oči skutečnost mi padla;
Kdybych zpíval podle obyčeje,
Hymny mohliby mé veršíky,
A mé znělky býti Epopeje.