Mračna krutých se teď ztrhněte bouří!
Spadněte hromové v blesku a kouři,
Všecku ať vyleje obloha moc!
Ať tedy poslední přikvapí noc!
Pryč z sebe své vrchy, hory metejte,
Prudce se odevšud řeky vylejte,
V bývalou rychleji měňte se směš,
V svou se zas slejte a skrejte peleš!
Mne brzo zžíravý ať oheň pálí,
Jejž v Lyparách z sebe hrkají skály,
Sýra a smůla ať přidají muk,
Ať mne ten palčivý zatopí tuk!
Proč se v mukách tedy déleji soužím?
Kdežto co spíšeji zemříti toužím,
Nechce než trpce mi chutnati med,
K brzkému zhynutí sladne mi jed.