Slyš, jak táhne nad závějí
hlahol vánoční!
Někde v dálce vyzvánějí
zvony k půlnoční.
Zněte, zvony, po údolí,
jež se halí v šer,
vneste všem, jež srdce bolí,
v duši svatvečer.
Ať dnes každý cítí radost,
cítí štěstí jas,
ve vzpomínkách v svoji mladost
nechť se vrátí zas.
Zněte, zvony, v chýši chudou
v sněžné závěji,
že zas lepší časy budou,
neste naději!
Zněte, zvony, zněte, zněte,
v celou českou zem,
svornost nechať zase zkvete
všude kolkolem.
Ať zas vzplane láska znova
lidu ve hrudi,
ať se v jeho žilách nová
síla probudí.
A pak zněte za hranice
do nepřátel řad –
zvěstujte jim, hlaholíce,
že jsme posavád!