Do dravých proudů řeky
jsem hodil svadlý květ,
a odnesly ho vlny
v daleký, širý svět.
A vzal jsem v ruku kámen
a hodil ve vln stín,
a v ráz na věčné časy
se stajil do hlubin.
Ó, srdce! Plynout proudem
za obzor daleký! –
Ó, duše! Klesnout v hloubku
a usnout na věky! –