Proč skřivan, když jitro se zadívá
svým zářivým úsměvem v svět,
než první svou píseň si zazpívá,
výš k slunci svůj obrací let,
jak nadšení k písni tam hledal by snad –
to tajemství sladké bych věděl tak rád!
A proč, než si ze srdce zazpívám,
já, znavený, zemdlený pták,
tak často pln touhy se zadívám
v tvůj zářivý, úsměvný zrak,
jak skřivan, jenž v slunci zří sílu svou plát,
to tajemství sladké bych věděl tak rád!