Až večer kraj se setmí
a zašeří se mhou,
přijď aspoň ve vzpomínce,
přijď v tichou jizbu mou.
Svou měkkou ruku bílou
vlož zlehka v moji dlaň
a schyl svou hlavu zvolna
na horkou moji skráň.
A nech mne v nočním tichu
jen aspoň chvíli snít,
že zapomněl jsem všechno,
co nelze zapomnít!