Skip to content
1889–1955

POVZDECH.

Zdeněk Knittl

To, milý bože, věru rád bych znal, jak se to asi na tom světě děje, že, nad čím někdo, dítě, zaplakal, muž, často později se tomu směje.

A naopak zas věděl bych tak rád, čím je to, – otázka mi hlavou letí, – že zapláčeme si, a častokrát, nad čím jsme kdysi smávali se, děti!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
POVZDECH. · Zdeněk Knittl · Poetry Cove