Tak sami v temném stanuli jsme lese.
Kol dřímá vše, ni lístek nepohne se,
ni ptačí sten to ticho nevyruší.
Ó, pij ten mír, ó, pij ho celou duší,
ať jak ta noc vždy klidná je a tichá,
ať jak ten les vždy vůní míru dýchá
a čista jest jak měsíc, převysoko
jenž shlíží k zemi jako rybí oko...