Bože, jak tam v zápolí
sežloutly ty topoly,
a ta zem je holá celá,
až to v srdci zabolí!
Od rána až v poledne
v kraj si mlha usedne,
sotva, že to slunce boží
na chvíli z ní vyhlédne.
Mraků clona šedivá
pláštěm svým je zakrývá –
a přec z oka tvého hlubin
celičké se usmívá!