Jeden památník vždy stojí,
A toho se časův vzteky bojí,
Rámě přátelství jej vystavilo,
Ohněm svatým zasvětilo.
S mým tam jmenem, krásné Lady dcero!
Libě i Tvé jmeno vpsalo péro;
Ač nás Mílek přeplachý nepojí,
Věčnou láskou přec jsme svoji.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.